Ve světě duchovna a osobního rozvoje je málo co populární tak, jako nejrůznější afirmace. Věty, které mají punc skoro zaklínadel a jejichž opakování nám má zaručit lepší život, lásku, sebelásku. Bez vnímání a cítění, tak jak ho používáme v metodě JIH, je ale každá afirmace dvousečnou zbraní.
Miluji větu, že všechno je tak, jak má být. Mám k ní opravdu vřelý vztah, ale stejně jako všechno se dá využít jak pro dobro věci, tak pro totální pošlapání a zneužití. Záleží jen na tom, jak je podávaná a kdy je podávaná.
Když budu “happy a free” a budu vědět, kdo jsem, tak věta “Všechno je tak, jak má být.” se mnou bude hluboce rezonovat a já vím, že to tak prostě je. Ale jsou situace, kdy je její použití dokonce nebezpečné.
Představte si, že jste maminka tří dětí, která si vzala úžasného muže, který se ale po svatbě změnil. A dělá vám ze života peklo. Každý váš nádech komentuje a znevažuje každý váš krok. Přesvědčuje vás, že můžete za všechno jeho nepohodlí. Děláte všechno pro to, aby byl klid. Pořád si říkáte, že to ještě vydržíte a že jiní jsou na tom hůř než vy. Roky sbíráte odvahu a nakonec se odhodláte říct si o pomoc - a váš terapeut, poradce, kouč vám řekne, že všechno je tak, jak má být. Že je to zkušenost, kterou si potřebujete projít a odžít.
V tu chvíli tato věta zabila váš život i naděje na to, že se může něco změnit. Když je všechno jak má být, koneckonců ani není nic, co by se změnit mohlo. Rozum dostal informaci, že je všechno v pořádku, ale duše trpí. Získávám jen iluzi konečnosti stavu věcí a pocit, že jsem obětí.
Používání vnímání a cítění spolu s afirmacemi, nám zaručuje jedinou věc - ucítíme, kdy jsme v souladu s tím, co si říkáme, ucítíme kdy mluvíme sami k sobě pravdivě. A v takovou chvíli má jakákoliv afirmace obrovskou moc v tom pozitivním slova smyslu. Pokud se v nás při vyslovení afirmace všechno utahuje, cítíme tlak, bolest a je nám nepříjemně po těle, je afirmování jen soubojem se sebou samotným a zbytečným trápením - naše cítění nedokážeme oklamat. Jeho “přemlouváním” napácháme víc škody, než užitku.
Vnímejte, jak se sebou mluvíte - vašimi afirmacemi jsou věty, které sami sobě i mimoděk říkáte každý den. A vnímejte, jak se v tom všem cítíte. Je vám lehce a všechno se ve vás tetelí? Cítíte jistotu, rozhodnost a příjemný klid? Výborně, pak je všechno tak, jak má být :-)